JOLANKA

* 15.5. 2012

JSEM KOČIČKA ZE HŘBITOVA, ALE STRAŠIDELNÁ VŮBEC NEJSEM. JOLANKA SE JMENUJU PROTO, ŽE ZROVNA TEN DEN, KDY JSEM PŘIŠLA K FANDOVÝM, BYLO V ČLOVĚČÍM KALENDÁŘI TOHLE JMÉNO. PANČA SI MYSLÍ, ŽE MI DOCELA SLUŠÍ.

Holčička bez ocásku

Jolanka je naše princezna. Od odchodu Mášenky a Emičky na obláček jsme měli pořád jenom samé kluky a najednou do toho přišla tahle malinká, něžná, okatá holčička s krvavou půlkou ocásku.

Našla ji moje pražská známá, která byla v ten den někde u Třebíče na hřbitově a tam tahle kočička pobíhala. Byla hladová, tak se nechala chytit a obdarovat buchtou. A u nás zazvonil telefon s dotazem, jestli by k nám ona známá nemohla přivézt jedno odrostlejší koťátko s poraněným ocáskem. Že by jsme ji mohli třeba jen vyléčit a nechat ji bydlet aspoň na zahradě. Ale copak by tohle šlo? Vždyť já se do každý kočičky pokaždý zamiluju v momentě, kdy si ji prvně pochovám a venku bych ji nikdy nenechala. A stejně tak to bylo i s touhle kráskou.

Stalo se tak 15. září 2012 a protože zrovna měla v lidském kalendáři svátek Jolana, kočička dostala jméno Jolanka a příjmení Půlocásková. Ani ten půlocásek jí ale nakonec nezůstal. Dělal samé neplechy a Jolance působil velkou bolest a trápení a tak šel pryč. Jolance to ale vůbec neubralo na kráse a pořád je naší nejroztomilejší princeznou, které zůstal vzhled koťátka a nad kterou doma stále držím ochranitelskou ruku. A Jolanka mě za to miluje tak, až se pokaždé bojím odjet na nějakou dobu z domu.

Podle odhadu veterináře byly při příchodu Jolanky k nám 4 měsíce a tak jako datum narození jsme jí stanovili 15. květen 2012.

Máme tě moc rádi, Jolanečko naše.